Předmět navazuje na úvod do etiky probraný v předmětu Etika. Představuje etiku jako důležitou součást praktické filozofie tím, že předvádí určité oblasti současné společenské praxe, v nichž dochází k etickým konfliktům, a naznačuje možnosti, které má aplikovaná etika jako speciální disciplína při jejich řešení. Zvláštní pozornost je věnována oblasti hospodářství, zdravotnictví, sociální politiky a médií. Je pominuta oblast životního prostředí a vědy, protože těm se věnují samostatné volitelné předměty. Předmět nechce předepisovat jednoznačná řešení, spíše chce naučit studující poučenému etickému tázání a následnému odborně kvalifikovanému usuzování a hodnocení. Cílem předmětu je naučit studující etickému tázání a hodnocení v rámci různých etických paradigmat, a to v konkrétních situacích a na praktických příkladech. Studující by měli být schopni orientovat se v současných hojně diskutovaných ožehavých etických tématech. Předmět vybavuje studující potřebnými obecnými vědomostními předpoklady pro studium dalších speciálních předmětů týkajících se etiky.

Předmět se snaží uvést studenty do etiky paradoxně: Nejdříve etiku jako tradiční disciplínu zpochybní, bude se snažit spíše rozbíjet vžité představy a domnělé jistoty, představí etiku jako oblast, v níž se střetají často velmi protichůdné názory, takže ani mezi odborníky, tím méně pak mezi "prostými lidmi", nepanuje shoda o tom, co vlastně etika (morálka, mravnost) je. Počáteční skepse je však pouze nutným předpokladem následného hledání a znovuobjevování etiky jako oblasti specifického tázání a hodnocení. Etika je představena jako průřezová disciplína procházející někdy rovnoběžně, někdy napříč filozofií, náboženstvím, vědou i uměním. Jsou předvedeny možnosti a meze etiky v kontextu společenských věd. Cílem je naučit studenty teoreticky poučenému a odborně efektivnímu etickému tázání, usuzování a hodnocení. Předmět nenabízí jednoznačná řešení, spíše ukazuje na možnosti různých etických paradigmat. Studenti se učí teoreticky etizovat nad konkrétními problémy za pomoci odborné literatury i vlastních pokusů o odbornou formulaci výsledků svých úvah. Předmět má připravit studenty jednak na navazující praktičtěji zaměřený předmět Aplikovaná etika, ale i na efektivnější využití možností, které jim poskytuje studium dějin filozofie a dalších speciálních filozofických a společenskovědních předmětů.

Předmět je věnován úvodu do filozofické logiky. Mezi základní povinnosti posluchačů patří průběžné studium povinné, případně též rozšiřující literatury ke kursu a řešení příkladů v Moodlu. Zaměříme se pouze na jednotlivé příklady důležitých "technik" řešení úloh s požadavkem dalšího prohlubování vědomostí samostudiem.

Cílem předmětu je představit základní oblasti výzkumu, které politologie neboli politická věda v současnosti pokrývá. I přesto, že předmět nevyžaduje předchozí odborné znalosti, předpokládá se, že pokud ne s politologií tak alespoň s politikou studenti a studentky do styku přišli. Budeme se ptát na podstatu politiky, chvíli budeme i "politicky filozofovat" a staneme se "ideology", zamyslíme se nad tím, co je to vlastně stát a jestli tuto instituci skutečně potřebujeme, zjistíme, k čemu jsou dobré ústavy a jak vlastně vypadají, co všechno můžeme rozumět pod termínem demokracie, co je to občanská společnost, kde se vzala lidská práva, kdo jsou političtí aktéři a jak v politice prosazují své zájmy, na jakých principech stojí volby a volební systémy, jaké mají výhody, nevýhody a důsledky a jak lze s výsledky voleb manipulovat. Konečně všechno si pak shrneme na příkladu politického systému České republiky.

Studující se seznámí s rozmanitými přístupy k prostoru (chóra, spatium, space) i místu (topos, locus, place) v různých odborných disciplínách: filosofie, geometrie, geografie, architektura, urbanismus, ekologie, kulturní antropologie, literární věda, historie, uměnovědné teorie apod.

Cílem kursu je uvedení do studia politiky a politologie jako vědy o uspořádání společnosti.

Cílem kurzu je pochopit politickou filozofii jako normativní disciplínu, která si klade tři druhy základních otázek: 1/ jaké je žádoucí institucionální uspořádání společnosti 2/ podle jakých kriterií máme společenské instituce posuzovat 3/ jak je možné volit to či ono uspořádání společnosti Z formálního hlediska je kurz uspořádán jako kombinace cyklu přednášek a diskusí seminárního charakteru s četbou vybraných textů (ukázek). Studující získají základní přehled o hlavních proudech současné politické filozofie tj. zejména komunitarismu, liberalismu, teorii spravedlnosti atd. Současně by měli/y být schopni/y vztáhnout tyto informace k aktuálním vývojovým tendencím politické scény domácí, evropské i světové.
Cílem předmětu je představit základní oblasti výzkumu, které politologie neboli politická věda v současnosti pokrývá. I přesto, že předmět nevyžaduje předchozí odborné znalosti, předpokládá se, že pokud ne s politologií tak alespoň s politikou studenti a studentky do styku přišli. Budeme se ptát na podstatu politiky, chvíli budeme i "politicky filozofovat" a staneme se "ideology", zamyslíme se nad tím, co je to vlastně stát a jestli tuto instituci skutečně potřebujeme, zjistíme, k čemu jsou dobré ústavy a jak vlastně vypadají, co všechno můžeme rozumět pod termínem demokracie, co je to občanská společnost, kde se vzala lidská práva, kdo jsou političtí aktéři a jak v politice prosazují své zájmy, na jakých principech stojí volby a volební systémy, jaké mají výhody, nevýhody a důsledky a jak lze s výsledky voleb manipulovat. Konečně všechno si pak shrneme na příkladu politického systému České republiky.